Mlatové povrchy a cesty
Mlatové cesty a povrchy tvoříme přes 25 let. V této oblasti je naše firma průkopníkem na českém trhu, zároveň máme unikátní a ověřené postupy, díky kterým jsou povrchy pevné a se správnou údržbou vydrží mnoho let.
Mlatové cesty a mlatové povrchy jsou oblíbené zejména kvůli svému vzhledu a čistě přírodním materiálům. Hodí se proto do ozdobných zahrad a historických parků. Mlatový povrch skvěle doplní design a podtrhne estetický efekt celého místa. Je příjemný i pro pěší a z toho důvodu se na cesty v zahradách a parcích často používá. Kromě našich tuzemských technologií jsme také certifikovaným partnerem pro realizaci mlatových povrchů Parkdecor. Tato přírodní technologie vyniká zejména stálobarevností, propustností vody a odolností. Komunikace s mlatovými povrchy jsou historicky odzkoušenou technologií, která při důkladném a správném provedení a údržbě překonává věky. Důkazem jsou dodnes funkční cestní systémy v mnoha významných zámeckých, klášterních či městských parcích a zahradách po celém světě.
Barvy jednotlivých chodníků se lišily zejména kamením, které se v okolí těžilo.
Dnes lze vybírat z pěti stálých barev mlatového povrchu díky systému Parkdecor.
Kde lze použít mlatový povrch nebo cesta
Mlatová cesta i povrch dnes nachází široké využití. Najdete je v okrasných parcích, zámeckých zahradách, ale také na sportovištích. Díky systému Parkdecor je vhodné použít mlatový povrch pro cyklostezky a pěší zóny. Tento materiál také snese vyšší zátěž a můžete jej použít i pro tvorbu parkoviště nebo příjezdové cesty k domu.
Pokud váháte jestli je mlatový povrch vhodný pro váš záměr, kontaktujte nás. Poradíme vám a můžeme váš projekt rovnou naplánovat.
Fantazii se meze nekladou. Proto budujeme mlatové cesty i povrchy v historických a veřejných parcích, ale také v soukromých a firemních zahradách, kde někdy plní i funkci příjezdových cest. Jsou velice oblíbené jako parkoviště u zámeckých parků, a také všude, kde chcete zachovat přírodní materiály. Oblíbenost mlatových cest roste také díky nízkým nárokům na údržbu, protože rostliny nemají šanci cestu prorůst.
Jak se tvoří mlatové povrchy
Kvalita mlatových povrchů závisí na výběru materiálu a na kvalitní konstrukci celého profilu včetně úpravy pláně. Základem kvality mlatu je poctivé provedení jejího lože. Pokud není dostatečně vyrovnané a zhutněné podloží, povrch se časem začne bortit, protože kopíruje podklad.
Prvním krokem je proto úprava podloží budoucí cesty. Zpravidla je nutné odstranit zeminu a vytvořit prostor pro podkladní vrstvy ze štěrkodrtí. V závislosti na konkrétním případu se prostor budoucího povrchu ohraničuje například kamennými obrubníky. Použít však lze i dřevěné trámy nebo ocelové pásnice. Obrubníky zamezují erozi sypkého materiálu a jeho vysypávání do okolní půdy. V některých případech použijeme geotextilii, která zabrání vzniku nepropustného jílu smícháním hlíny a jemného kamení. V této fázi také tvoříme systém na odvod vody, pokud je v daném místě potřeba.
Každou nanesenou vrstvu je potřeba opět mechanicky zhutňovat. Pokud v jakékoliv fázi tento krok neprovedeme, povrch by měl velice krátkou životnost.
Vrchní obrusná vrstva je tvořená lomovou prosívkou frakce 0-4 mm v tloušťce ideálně 4 cm. Ta má určitou barevnost, strukturu, schopnost tmelení a zasákovost povrchu. Pokud se použije jiná tloušťka materiálu, mohou nastat problémy v zimě, kdy je částečně rozmrzlá vrstva náchylná na šlépěje a koleje od kol nebo kočárků. Příliš tenká vrstva zase není odolná vůči erozi a materiál se postupně vytratí. Právě kvůli vlivům vody je pro mlatový povrch klíčová propustnost vody. Proto je také důležité správně založit lemování a odvodnění.
Abychom dodrželi parametry, které mlatová cesta musí mít, vybíráme kamenolomy, které produkují materiál s odpovídajícími vlastnostmi kamene. Někdy používáme vápencové štěrky, jindy volíme větší obsah jílových částic. Využíváme také systém Parkdecor, který kromě vysoké nosnosti garantuje také barevnou stálost a významně jednodušší údržbu. Systém Parkdecor snese vyšší náklon, ale v tomto případě je nutná úprava sklonů již i v podloží.
Jako obruby lze použít trámy, betonové obrubníky nebo dlažbu (dlažební kostky). V místech, kde by životnost mlatového povrchu nebo cesty byla malá, je vhodné použít právě kamennou dlažbu a to z estetických důvodů a kvůli odolnosti. Mlatové cesty a povrchy dnes mají široké využití. Najdete je v okrasných parcích, zámeckých zahradách, ale také na sportovištích a pěších zónách. Při správné realizaci mlatového souvrství a pravidelné údržbě obrusné vrstvy, lze tyto komunikace a plochy z přírodních materiálů využít např. i na cyklostezky, parkoviště či příjezdové komunikace k domům.
Rozdíl mezi mlatovým povrchem a MZK
Mechanicky zhutněné kamenivo (MZK) vychází z tradice kalených štěrků, není voděpropustný, je také označované jako “minerální beton”. Má aktuálně normu ČSN 73 61 26 - 1:2006. Není vhodné pro soukromé, historické ani zámecké zahrady a parky. Prvním důvodem je estetika. MZK však obsahuje ve vrchní (tzv. obrusné) vrstvě ostré kameny velkého zrna, takže je nepříjemný pro pěší i cyklisty. Má však vysokou nosnost, nepropustnost vody a nezámrznost. Proto se používá u dálnic a na podobných plochách, kde snese vlivy těžkých vozidel a techniky. Vrchní vrstva má mocnost 10 cm. Je také vhodná pro polní cesty.
Způsob konstrukce mlatových povrchů navazuje na tradici. Povrch je však propustný vůči vodě a má jinou povrchovou vrstvou (tzv. obrusnou). Mocnost obrusné vrstvy je 4 cm a je tvořena z lomové výsivky. Nemá však zatím ČSN normu. To způsobuje časté neporozumnění mezi projektanty a realizátory. Chybějící definice požadavků na mlatový povrch také nahrává nezkušeným realizátorům a výsledky často bývají tristní. Naše firma proto aplikuje také unikátní systém Parkdecor, který je normovaný v Německu a dalších státech. Vycházíme tedy ze zahraničních norem, díky tomu můžeme vytvořit mlatové cyklostezky, okrasné silnice pro vozidla (až do 7,5 tuny) a pěší stezky, které se snadno udržují.
Historie mlatových povrchů
První doložený výskyt cest ze zhutněného kamení sahá do středověku. Lidé potřebovali dostatečně odolný povrch pro pojezd kočárů a koní a také pro pěší využití. Svůj název však získaly mlatové povrchy od slova mlat, což je místo, kde se tlouklo obilí cepem. Bylo potřeba vytvořit odolný a pevný podklad, ze kterého by šlo vymlácené obilí sbírat. Hlínu, řezanku a slámu (některé zdroje uvádí i volskou krev) lidé zvlhčili a následně udusali. Tím vznikl povrch ideální pro mlácení obilí.
Tato metoda se začala postupně aplikovat i na cesty. Nejstarší cesty byly štěrkové, panské cesty se navíc posypávaly pískem. Ten byl však náročný na údržbu a musel se neustále opravovat. Postupně se však mlatové cesty začaly využívat i pro zámecké zahrady, protože tvořily unikátní estetický dojem, proti moderním cestám však měly malou životnost.
První akademická zmínka o mlatových cestách pochází z roku 1983, kdy se o kvalitu výroby mlatového povrchu začala zajímat akademická obec. V té době se v zahradní architektuře a příbuzných oborech začala cesta uznávat jako neoddělitelná součást ekosystému. Cesta byla popsána jako komunikační prvek pro jízdu a chůzi, ale také jako osnova půdorysného členění a prostorového uspořádání.
O výzkum se po revoluci zasadilo několik soukromých firem (včetně nás), které přivedly na svět různé metodiky tvorby mlatových povrchů. Osvědčilo se jich jen pár. Vedlejším produktem tohoto úsilí je tzv. mechanicky zhutněné kamenivo (MZK), někdy označované jako minerální beton. MZK však není mlatovým povrchem.
